Kotler říká: „Sdělení od vysoce důvěryhodných zdrojů jsou více přesvědčivá.“[1] Bohužel pro firmy je realita taková, že se samy obecně netěší příliš velké důvěryhodnosti, snad proto, že se lidé domnívají, že dělají vše jen pro peníze. Co se „zelených“ reklamních tvrzení zaměřených na produkt týče, nejdůvěryhodněji působí schválení známou skupinou, působící v oblasti životního prostředí, následuje schválení nezávislou laboratoří či vyjádření vědce a až na dalším místě je vlastní tvrzení výrobce.[2] Z toho vyplývá, že se firmám vyplatí uvářet partnerství s nezávislými organizacemi a tím dodat svému komunikačnímu snažení váhu. Podle Granta[3] jsou partnerství, neboli strategie „Důvěryhodní partneři“ z jeho matice „zeleného marketingu“ (viz kapitola 2.3), autentickým způsobem, jak budovat image odpovědnosti a zároveň se vyhnout greenwashingu. Partnerství pro firmy znamená propojit vlastní image s image partnera, který samozřejmě musí být známý a důvěryhodný. Pro partnery, často neziskové organizace, zase podobná partnerství znamenají zajímavý přísun peněz, zviditelnění a někdy i možnost ovlivnit firemní praxi. Nejčastějšími druhy partnerství, které zasahují do marketingových komunikací, jsou tzv. cause-related marketing a ekoznačení.
[1] KOTLER, P. Principles of marketing. 2008. s. 710.
[2] J. Walter Thompson USA. JWT Greenwatch, Autumn. 1990. In: FULLER, D.A. Sustainable marketing: Managerial-ecological issues. 1999. s. 242.
[3] GRANT, J. The Green Marketing Manifesto. 2009. Kindle e-kniha.
Žádné komentáře:
Okomentovat